EnglishSlovak

Leptospiróza

Leptospiróza je většinou skrytě probíhající bakteriální infekce psů i koček. Její záludnost tkví i v tom, že touto chorobou se může nakazit i člověk. U nemocných vyvolává poškození jater a ledvin. Toto onemocnění vyvolává mikrob Leptospira interrogans, který má velmi mnoho variant.
U nás nejčastější je onemocnění vyvolané L. icterohaemorrhagie a L. gripotyphosa, jejímž hlavním příznakem je ikterus a porucha srážlivosti krve. Hlavními přenašeči jsou potkani, žijící v kanalizaci, v zemědělských objektech, a ti vylučují leptospiry močí do okolního prostředí.
L. canicola vyvolává tzv.stuttgartskou nákazu, jejím hlavním hostitelem jsou psi a proto je toto onemocnění vázáno na městské psí populace. V posledních letech se na našem území nevyskytuje. Vzhledem k prováděné vakcinaci proti výše uvedeným leptospirám došlo k prosazení se jiných, dříve méně závažných druhů a ke zvýšení výskytu těžších forem onemocnění.
Řada dalších druhů leptospir má za hostitele hraboše, myši, ježky i další živočichy a jsou schopny vyvolat onemocnění u všech druhů savců. Jistě není nutné zdůrazňovat, že během povodní spousta těchto zvířat uhynula a leptospiry se z nich uvolnily do vody.Leptospiry velmi dobře přežívají ve stojaté i tekoucí vodě a ve vlhké půdě i několik týdnů. Velmi dobře odolávají nízkým teplotám, likviduje je vyschnutí, UV záření a sluneční světlo. Velmi dobře je ničí i běžné desinfekční prostředky.
Leptospiróza je nejčastěji zjišťována koncem léta a na podzim, což souvisí s pomnožením rezervoárových zvířat a s vyššími srážkami. Nejvyšší počet onemocnění je v teplých a vlhčích oblastech s častějšími záplavami.
Leptospiry pronikají do organismu neporušenými sliznicemi nebo poraněnou kůží. K nakažení dochází přímým kontaktem s rezervoárovými zvířaty, častěji kontaminovanou vodou, krmivem potřísněným močí hlodavců. K infikování stačí jen několik leptospir, přičemž v 1 mililitru moči je jich kolem sto tisíc. Inkubační doba je nejčastěji 7 – 14 dnů. Leptospiry se pak dostávají do krve a na konec pronikají do ledvin a jater. Průběh onemocnění závisí na množství protilátek vytvořených v organismu mezi 2. – 8. dnem po infekci.
Nemoc probíhá u psů většinou skrytě. Zřídka se vyskytuje perakutní průběh, při kterém dochází k exitu psa ještě před rozvinutím selhání ledvin a jater a je způsoben masivní přítomností leptospir v organismu vedoucí k šoku a poruchám srážlivosti krve. Pozorujeme četné krváceniny, krvácení z čenichu a krvácení do trávicího traktu.
Nejčastěji se vyskytuje akutní forma, doprovázená ikterem (žloutenkou). Onemocnění začíná výraznou apatií, nechutenstvím a zvracením. K neurčitým příznakům, které nemusí nasvědčovat pouze na leptospirózu, patří zánět krčních mandlí, překrvení sliznic, třes a případně průjem. Průjem a poškození ledvin vede ke ztrátám tekutin a dehydrataci organismu. Zvratky i výkaly jsou často s příměsí krve. Moč má tmavé zbarvení, asi jako černé pivo. Na sliznicích a nepigmentované kůži je patrná žloutenka. Může se vyskytnout i toporná chůze v důsledku meningitidy (zánět mozkových plen). Selhání ledvin způsobuje omezení močení a snížení množství moči. Břicho bývá bolestivé hlavně v oblasti jater a ledvin. Při chronickém průběhu, který probíhá téměř nepostřehnutě, pozorujeme horečku neznámého původu, chronický zánět jater i ledvin.
V ordinaci veterinární lékař zjišťuje, zda je pes vakcinován proti leptospiróze, zda nepřišel do kontaktu s hlodavci. Po klinickém vyšetření provede vyšetření krve (hematologické, biochemické) a vyšetření moči. Laboratorní vyšetření je pro stanovení správné diagnózy nezbytné. Úspěšná léčba musí v organismu zlikvidovat původce onemocnění pomocí antibiotik ve vysokých dávkách, podávanými 2x denně v injekcích po dobu 10 – 14 dnů. Pro přežití pacienta je nejdůležitější, zda se podaří zvládnout jednotlivé projevy (poškození jater, změna srážlivosti krve, selhání ledvin a další). Léčba je velmi složitá a vyžaduje náročnou péči majitele o nemocného psa.
Jedním z nejdůležitějších preventivních opatření proti leptospiróze je dobře provedená deratizace a zamezení kontaktu psa s potkany. Preventivním opatřením, zaměřeným přímo na našeho miláčka je vakcinace proti tomuto onemocnění, kterou je vhodnější provést vakcinami domácích výrobců, protože ty působí proti kmenům leptospir, které se vyskytují v našich oblastech.



Poznámka: Zdroj:www.veterina-info.cz
Komentáre

Komentáre vypnuté